Japonský výraz „yutori“ lze přeložit jako pocit prostornosti. Stav bytí, během kterého čas ztrácí své strohé vymezení a dechberoucí rytmus.

Koncept tohoto představení vznikl s touhou zachytit tuto lehkost a prozkoumat okamžiky mimo rychle se pohybující svět. Tři tanečnice zvou diváky k průzkumu prostorů, které člověk zažívá vně i uvnitř, pokouší se je zachytit a najít v nich klid. Kladou si otázku, jak tento moment nejen uchovat, ale i oslavit.

Nechte mě být tam,
kde se les potkává s loukou,
kde se moře potkává s pískem,
kde se město setkává s lidmi.

Nechte mě být tam,
kde se má mysl vzdaluje
kde se mi rozostří zrak
tam kde usínám s klidem a probouzím se nadšená.