Jak bude vypadat budoucí soužití robotů a lidí? Dokáže umělá inteligence nahradit člověka v jeho výsostných vodách: ve schopnosti soucitu, předvídání a vcítění se do partnera? Jak budou lidé trávit svůj denní čas, pokud mnoho profesí a zaměstnání dokáží realizovat roboti a umělé inteligence? A co na to Velký bratr? Jaké možnosti svobodného života budou lidé mít, když budou nadnárodní korporace disponovat drtivou většinou jejich intimních a životních dat? To vše v čase, který už není lineární, nýbrž exponenciální: technologický rozvoj se zrychluje exponenciálně a my nevíme, jestli roboti nahradí člověka příští rok nebo už příští měsíc.

Helena Gloryová, hrdinka divadelní hry Karla Čapka RUR je rovněž hrdinkou této inscenace. Přichází do běžného obchodu s digitálními technologiemi pořídit komunikačního partnera (chatbota), aby se doma necítila osamocena. Nakoupí a odnáší si ovšem Sullu, digitální partnerku, jejíž jméno odkazuje k další postavě Čapkovy hry RUR. Sulla je experiment na trhu umělých inteligencí, je to lidský robot fungující v programu Empatie, který by mohl plnit roli Heleniny životní partnerky. V tu chvíli ovšem do hry razantně vstupuje tzv. Rating důvěryhodnosti – vláda země sdružuje informace o tom, s kým se Helena stýká, kde nakupuje a jak se pohybuje na internetu. Helena ztrácí nejen zaměstnání, ale rovněž podporu v podobě Základního příjmu. Helena přestává sama o sobě rozhodovat a hrozí jí zostuzení v podobě umístění na obrazovce hanby – Display of the Shame.